Autor: AG Flek
Skupina se prosadila v letech 1978 až 1981 na festivalu Porta. Za svoji pozdější folkrockovou tvář vděčila Vlastovi Redlovi. V 90. letech kapela spolupracovala s Hradišťanem, což vyústilo v album AG Flek a Hradišťan. Následně skupina utlumila svoji činnost.
V roce 1996 se AG Flek vrátil v mírně rozšířené původní sestavě ke svým kořenům. V tomto složení působili do roku 2001, kdy opět svoji činnost omezila. Roku 2007 se opět, v mírně rozšířené původní sestavě, spojila a v rámci oslav 30. výročí založení obnovila koncertní činnost.
Autor: Isara
ISARA je hudební skupina, věnující se hudbě britských ostrovů – tedy Anglie, Skotska a Irska. V jejím repertoáru najdete převážně balady a vůbec „písně s příběhem“, ke kterým ISARA přistupuje s úctou a respektem k původním textům a tradičním aranžím. Přesto by ji asi nikdo nezařadil ke kapelám tradičního ražení. Výsledný mix by se dal nejspíš pojmenovat celt-folk-rock. Rock zastupují bicí, baskytara a el. kytara, folk potom akustické kytary a vícehlasé vokály a tradici irské flétny a píšťaly, akordeon nebo mandola. Výsledek, který neurazí příznivce žádného ze zmíněných žánrů. Díky tomu můžete ISARU potkat na celé řadě festivalů tradičních i folkových (např. Skotské hry, Prázdniny v Telči, Beltine, Lughnasad, Folkové prázdniny v Náměšti a další). Často také vystupuje na klubových scénách po celé republice.
Rádi se také zúčastńujeme hudebních soutěží , které pro nás znamenají hlavně možnost setkání s novými kapelami , ale za zmínku určitě stojí 1. místo na Keltování , 1. místo na finále Notování , 2. místo na finále Porty, 1. místo v soutěži festivalu Okolo Třeboně – Houpací kůň , 3.místo na Mohelnickém Dostavníku a 1. místo na Jizerské Notě.
ISARA je aktivní i pořadatelsky. Pravidelně si zve spřízněné kapely a písničkáře na svou klubovou scénu Na Scestí a na začátku června pořádá ISARAFEST – už od roku 2010. Tento festival je pořádán ve spolupráci s Centrem 83 – sdružením pro podporu lidí s mentálním a kombinovaným postižením.
Autor: Karabina
Brněnská trampská osada Karabina byla založena na podzim roku 1968 skupinou kamarádu - jeskyňárů. Osada se nezabývala jenom jeskyňařením, ale také zpěvem. Zpívalo se u ohňů, na trampských večerech, po hospůdkách a to hlavně u paní Němcové - zvané "Matka jeskyňárů". V začátcích se zpívaly písně posbírané u ohňů, ve vlaku a na slezinách.
V roce 1970 pak už obsazuje Karabina čtvrté místo za Skarabeusem, Hoboes a Compardos. V té době bylo ve sboru kolem deseti lidí.
Karabina hrála několikrát na Portě, jak ve finále interpretační části, tak ve finále autorské soutěže. Vyhrála čtyřikrát "Náměšťskou placku", dvakrát Vyškov a bůhví co ještě. Za těch X roků zpívání bylo těch vítězství a proher dost.
Karabina vždycky zpívala písně chlapské. Nejlíp jí jdou od Wabiho Ryvoly a moc ráda má písně od Micheca - Milana Šebesty. Něco udělala od Romana Horkého, který s ní ve svých začátcích hrával.
Odhadem za nazpívala Karabina asi 130 písní, dala dohromady ucelený pořad s názvem "Volání větru" a absolvovala si 650 vystoupení. Občas své vystoupení zpestři něčím z brněnské hantýrky.
Autor: Koňaboj
Koňaboj je moravská hudební skupina na pomezí folk-rocku a world music. Založena byla v roce 2002 ve Vyškově a od svého vzniku hraje moravské a slovenské lidové písně v rockovém podání.
V roce 2003 zvítězila na folkovém festivalu Zahrada v Náměšti na Hané. Ještě v témže roce skupina Koňaboj zamířila do hudebního studia (AV studio ve Vyšším Brodě) a v roce 2004 jí vyšlo u Indies Records (v současné době již Indies Scope) debutové album Já sa koňa bojím. Na natáčení alba se podílela i cimbálová muzika Zádruha z Dolních Bojanovic. Album obsahuje celkem 15 písní a najdete mezi nimi např. Dojdi ty, šohajku, Padalo jabĺčko nebo Dvanasta hodyna.
V únoru 2006 vydala skupina u Indies Records v pořadí již své druhé album s názvem Omalovánky. Deska byla natočena ve studiu Tritón v Horních Černůtkách a závěrečné míchání a mastrování probíhalo pod patronací Miroslava Hrona. Tentokrát si Koňaboj jako hosty k nahrávání dvou písniček přizval hráče na dechové nástroje, se kterými se představil už na festivalu Zahrada 2005. Na albu najdete např. skladby Ej, lásko, lásko, Ej, ňechodce parobci či Dej mně, Bože, ten dar.
Na začátku roku 2009 skupina oznámila ukončení činnosti, ale už v červnu se opět vrací ke koncertování v pozměněné sestavě. V té době rovněž započala příprava skladeb pro třetí studiové album, které však spatřilo světlo světa až v roce 2011. Album nese název Zdálo sa ně, zdálo a opět vyšlo u Indies Scope. Kromě stejnojmenné titulní skladby najdete na albu dále např. skladby Slavíček zpívá, V zeleném hájíčku nebo Od Poľany tichý vetrík povievá, kterou nazpívala známá slovenská zpěvačka lidových a duchovních písní Anna Servická.
V letech 2013-2016 skupina Koňaboj opět přerušila koncertní i tvůrčí činnost, avšak v roce 2017 již vydává singl Hradišťu, Hradišťu a v téměř původní sestavě se opět vrací na pódia.
Autor: Marek Pernica
Je mi 12 let, jsem znamení býka. Dvakrát s mým triem jsme vyhráli 1 místo v celostátní soutěži Stonavská Barborka. Chodím do sólového zpěvu a také komorního, na který nás učí paní učitelka Hana Korčáková. Do zpěvu chodím šest roků (od první třídy).
Letos jsem se také zúčastnil soutěže Mládí a Bohuslava Martinů a vyhrál jsem ze 37 děti první místo. Se ZUŠ jsem se probojoval až do krajského kola v Kyjově kde jsem vyhrál první místo a s triem druhé
Můj vzor je Lucie Bílá. Mým snem je dostat se do Superstar
Zajimam se o gastronomii a chtěl bych jít na Konzervatoř do Brna
Autor: eLiška
eLiška je kapela hrající od září 2016 a působící v Brně (avšak jejich zkušebna se nachází až v dalekém Norsku). Frontmankou kapely je zpěvačka Kateřina Reichová, která však tvoří jen jednu třetinu eLišky - dalšími důležitými členy jsou zpěvačka a pianistka Markéta Husková a baskytarista Tomáš Skalský. ELiška vychází z lidové písně, která je pro ně inspirací. Zároveň také využívají například prvky elektronické hudby, zvukové efekty, zvláštní hudební nástroje, ženské dvojhlasy a hlavně svůj vlastní pocit.
Autor: Pavel Dobeš
Začátky Dobešova působení jsou spojeny s ostravskými bigbeatovými kapelami, s nimiž hrál v 60. letech. Postupně se jeho zájem soustředil na country a folkovou hudbu (B-komplex, později Minimum), přechod k folku je spojen s prvním vystoupením na festivalu Folkový kolotoč v roce 1983, kde se představil písněmi Jarmila, Blažek, Hrušky, Krtci.
Od poloviny 80. let vyvíjí intenzívní koncertní činnost, s Martinem Kratochvílem nahrávají Skupinové foto, opakovaně přijímá pozvání Miloslava Šimka do divadla Semafor, vystupuje v rozhlase a televizi.
V repertoáru prošel Dobeš "ostravským obdobím", jeho písně se tematicky neomezují, způsob podání běžných námětů ze života se pohybuje od střízlivého konstatování až po hlouběji pojaté úvahy
Od roku ´88 do současnosti vydal 12 alb, tři knižní publikace a koncertuje na našich i zahraničních pódiích.
Autor: Neřež
Skupina Neřež je volným pokračováním skupiny Nerez, která zanikla v roce 1994. Skupina již více než deset let doprovází jednu z nejpopulárnějších českých zpěvaček Marii Rottrovou a Zdeněk Vřešťál je autorem několika nových písní Marie Rottrové. Zdeněk Vřešťál a skupina Neřež složili hudbu k velice úspěšné filmové adaptaci knihy Michala Viewegha Román pro muže.
Hudební skupina Marien z Pardubic patří k nejvýraznějším tvářím nastupující generace v žánru folkové, country a trampské hudby. Věnují se akustické kytarové muzice a vícehlasému zpívaní, hrají melodické písně převážně z dílny Víti Troníčka. Přes progresivnější vítr v plachtách skupina staví na spíše na tradičních hodnotách FCT hudby a tím zůstává přitažlivá i pro starší generace posluchačů.
Autor: Sakrapes
Brněnská kapela Sakrapes nám představí klasický bluegrass.
Kapela Sakrapes vznikla koncem r. 2004 a tvořila ji pětice zkušených hráčů mnohaletou praxí ve věhlasných brněnských kapelách, jakými byli Uhlák, Vědro, Poutníci a dávné minulosti i Classic Bourbon Sextet, Konečná stanice, nebo dokonce Smutňáci či první kapela Roberta Křesťana Trapeři.
Zvuk kapely je dán akustickými nástroji klasického bluegrassového obsazení, čistým vícehlasým vokálem, nechybějícím drivem a pevným rytmickým doprovodem.
Autor: Martina "Malví" Macků
Lubyn je blanenský písničkář co dělá rád písničky.
Autor: Aleš Petržela
Aleš petržela je velmi nadějný písničkář a skladatel, který se prezentuje pouze vlastní tvorbou, má za sebou už několik úspěšných hudebních projektů. Několik let působí v pop-folkové kapele Lola, kde je mimo psaní textů a hudby - zpěvákem a kytaristou. Aleš svou tvorbou navazuje na tradice českého folku, ke kterému se hrdě hlásí. V letošním roce se poprvé účastnil legendární soutěže PORTA. S písní Cukr a sůl se jednohlasným rozhodnutím poroty stal absolutním vítězem jubilejního ročníku PORTA 2017.